eSeznam.cz

Největší citelnou finanční zátěží jsou samozřejmě náklady na bydlení, které se pro vrstvy obyvatel s dolními příjmy stávají neúnosnými, v průměru za bydlení vynaloží až pětačtyřicet procent svých příjmů. Není pochyb, že blížící se sociální reformy celou situaci ještě zhorší.

Profesor Jan Keller z Fakulty sociálních studií Ostravské univerzity tvrdí, že chudých lidí v krajské metropoli přibývá. „Průměrný příjem domácností seniorů činil 16 271 korun měsíčně. Ovšem polovina z nich pobírala méně než patnáct tisíc a skoro čtyřicet procent vykazoval příjmy nižší než dvanáct tisíc měsíčně. Z velké části se jedná o domácnosti osaměle žijících starších osob,“ uvedl Keller s tím, že prozatím je pro mnoho ostravských seniorů situace ještě únosná, ale v krátkém čase se zřejmě zhorší. „Jedním z důvodů je vývoj cen bydlení, druhým paradoxně připravovaná penzijní reforma. Otázka také je, jak se seniorů dotkne připravovaná reforma zdravotnictví,“ podotkl Keller.

Hana Jendryková
______________________________________________________________________

K TÉMATU:

K příjmově nejbohatším patří v Ostravě asi deset procent domácností.

Lidí, kteří žijí v chudobě, nebo jí jsou bezprostředně ohroženi, je asi třicet procent.

Zbylých šedesát procent jsou příslušníci příjmově středních vrstev.

Kdo patří do střední vrstvy?

- lidé, jejichž měsíční čistý příjem se pohybuje mezi 12 275 až 24 550 korunami

Střední vrstvy bydlící na území Ostravy jsou poměrně chudé:

- téměř třetina z nich nemá vůbec žádné úspory
- téměř třicet procent vykazuje jen nepatrné úspory do padesáti tisíc korun
- úspory vyšší než 200 tisíc korun udává jen desetina domácností středních vrstev
- míra zadlužení středních vrstev je srovnatelná se zadlužením vrstev nižších

Zdroj: Jan Keller, Ostravská univerzita