eSeznam.cz

V Asii je několik oblastí, kde počet obyvatel je okolo 100 milionů. Zároveň však je v těchto místech průměrná hustota zalidnění 1 000 obyvatel na km². K takovým státům patří například Bangladéš, Západní Bengálsko nebo Jáva. Taková hustota je dvojnásobná i proti východnímu pobřeží USA od Bostonu až po Washington. Celoplanetárně klesá podíl obyvatelstva rozvinutých zemí oproti nárůstu podílu obyvatelstva zemí se zaostalým průmyslem a málo produktivním zemědělstvím. Zatímco Evropa a Severní Amerika s rozvinutým průmyslem a efektivním zemědělstvím snižuje svůj podíl na světové populaci směrem k pouhé jedné desetině, podíl populace Afriky bude zřejmě brzy dvojnásobný. Je dokonce možné, že Afrika, kde mnoho obyvatel již nyní hladoví, se dostane v dohledné době před Čínu a Indii, které svůj růst populace již brzdí.

Demografické revoluce ve světě ještě nejsou dokončeny a nedochází k žádným kvalitativním proměnám v reprodukčním chování obyvatelstva některých států. Podle některých odborníků k tomu dojde až zhruba v polovině tohoto nebo příštího století, přičemž nějaké větší ovlivnění průběhu růstu populace na planetě není reálné. Svět už nyní a ani v historii nezvládal růst sociálních a ekologických tlaků v souvislosti s nutností zvyšování produkce potravin a chuti lidí na zvyšování životní úrovně. Velmi často bývá růst populace planety v tabulkách a grafech znázorňován chybně. Například celé století mívá stejnou délku přímky nárůstu populace jako posledních deset let. Pokud je z takové chybné tabulky udělán graf, nevypadá nárůst populace nijak dramaticky. Pokud však bude každý časový úsek matematicky v grafické podobě správně dlouhý, vypadá pak ona křivka přímo děsivě. Tím spíše, že se vedle ní nedá z dat nakreslit podobná, která by ukazovala stejně strmý nárůst produkce potravin.

V některých oblastech a státech dokonce není reálné při hustotě obyvatel nad 700 obyvatel na 1 kilometr čtvereční se ani domnívat, že by se daly potraviny na daném přelidněném území vypěstovat. Podle mne některé typy pomoci proti chudobě neumožnily přírodní redukci, vysokou úmrtnost tamní populace, a tím problém hladu v těch oblastech je ještě umocněn. S některými čísly totiž nenadělá nic ani křesťanská láska, či obecná humanita. Dokonce ani pokud je podepřena tvrdou prací dobrovolníků. Lidstvo se zatím zdá se neobejde beze zbraní, a vyzbrojování zase neumožňuje finančně vyřešit hladomor jednou pro vždy jako celek. Přesto se zdá, že řešení existují, a za nejlepší příklad lze asi označit Indii a její politiku v oblasti zajištění dostatku potravin pro obrovskou populaci. V jiných státech však politika potravinového zachraňování stále rostoucí populace vede podle mne jen ke zhoršování problémů. Ještě letos, zřejmě v říjnu či listopadu světová populace dosáhne 7 miliard obyvatel. Domnívám se, že pokud si lidé nebudou schopni odpovědět, kolik obyvatel uživí daná země či oblast a jakým způsobem včetně nutnosti myslet na průmyslový rozvoj, světového hladu se nezbavíme a počet lidí stižených hladomorem bude narůstat. V blízkosti Evropy, pokud bude popřena potřeba vojenského protektorátu USA, se tak stane v Egyptě.

Tomáš Pilař, 20.7.2011, Liberec