eSeznam.cz

Něco je však ve feudální společnosti rozbitého. Ač zisky a přebytky státu, netroufám si rozlišit, zda nerostné bohatství patří státu či jen vládnoucí rodině, roste, tak místní akciová burza klesá. A navíc lidé nejsou spokojení. Zhruba 40% mladých lidí nemá práci a polovina ostatních vydělává v průměru okolo 15 500 korun. V absolutní monarchii krále Abdalláha je státní ideologií wahhábistická forma islámu. Pouze muslimové mohou být občany Saúdské Arábie a takzvané odpadlictví nebo dokonce popírání víry je v této zemi trestným činem. V zemi, kde je více než 70% obyvatel mladších třiceti let a průměrný věk obyvatel je 19 roků, vládne kabinet s průměrným věkem 65 let. V zemi je zhruba 8 tisíc různých princů, jež mají příjem mnohdy až k 250 000 dolarů. Až 90% procent občanů považuje výroky státních úředníků za nevěrohodné.

Není tedy divu, že se státem šíří nespokojenost a ani král už není verbálně tak nedotknutelnou osobou, jakou býval dříve. Podle některých názorů a jedné petice rozházel ropné příjmy za megalomanské projekty měst a univerzit, jež nyní bez práce nejsou k ničemu. Lidé podvědomě cítí snahu vládnoucího režimu zastavit čas a jakékoliv, zejména pak politické novoty. V jednu chvíli byla dokonce snaha státní náboženské policie zakázat telefony BlackBerry. Pro wahhábistickou formu islámu jsou přístrojem, jenž narušuje zaběhlé pořádky, vlastně všechny mobilní telefony, neboť žena jejich prostřednictvím může mluvit s cizími muži. Jako opravdový ideologický diverzant pak působí televizní přístroje, počítače a internet.

Země má více než 10% vysokoškolských studentů a mnoho mladých lidí studuje na univerzitách na západě. Jenomže po návratu domů na ně nečeká žádná práce. Nespokojenost lidí vzrostla do té míry, že musel být vydán zákon kritizovat velkého muftího a další mluvčí islámu. Ve vězeních je zhruba 5 000 stoupenců a mluvčích opozice. A západ o lidských právech v této zemi mlčí i ve chvílích, kdy režim podporuje svými tanky režim v Bahrajnu a finančně režimy v Sýrii a Jemenu. Pokud jsme zpozorovali panickou reakci západu na přerušení dodávek ropy z Libye je jasné, že vzpoura v Saúdské Arábii by vyvolala intervenci západu, neboť její ekonomiky by možnou ropnou krizí nebývalého rozsahu dostaly ránu do vazu. Čas nelze kupovat pořád a bouře nespojenosti tím však jen sílí. Je však jasné, že by mohla ze Saúdské Arábie dorazit až k našim pumpám do našich peněženek, a pokud by omezení dodávek trvalo déle, i do našeho celkového vnímání světa a naší existence na planetě.

Západ pro svou intervenci může použít obehranou písničku a pronikání světového terorizmu a my můžeme spekulovat, zda davy po smrti roztrhají velkého muftího z nenávisti, nebo naopak touhy opatřit si islámskou relikvii, tak jako se to málem stalo po smrti Ajjatoláhu Chomejnímu v Íránu. „Možná by si vláda Saúdské Arábie ráda rovnou koupila nějaké poslušnější a indoktrinaci odolnější občany. Pokud by to bylo možné, hlásí se davy Pákistánců, jež by možná ochotně oželely svá omezená demokratická práva za proti Pákistánu blahobytný život pro sebe a své rodiny.“

3.8.2011, Tomáš Pilař, Liberec